Úvodní strana
Vyhledávání a systém rostlin
Společenstva
Zahradní rostliny
Stromy
Herbář
Botanické odkazy
Rejstřík
row2 v %
row3 v %
col1
e_scrolling
e_main
e_main1
e_contents
e_contents1
Rejsřík
>
A
B
C
Č
D
Ď
E
F
G
H
I
Í
J
K
L
M
N
O
P
Q
R
Ř
S
Š
T
Ť
U
Ú
Y
V
W
X
Y
Z
Ž
Zrušit filtr
Hledej
Stiskněte písmeno nebo zapište jméno (nebo jeho část), které chcete hledat a stiskněte
Hledej
stonek (osa)
st
.......
1
-
1
záznam z
1
.......
st
Strana č: 1 z
1
stonek (osa)
(caulis , stem , Sproßachse, Achse )
Stonek je většinou nadzemní orgán různé délky a tloušťky, nese listy a květy a je článkovaný, čímž se liší od kořene. Jednotlivé články (internodia) jsou od sebe odděleny uzlinami (nody), z nichž vyrůstají listy a z úžlabních pupenů postranní větve. U jednotlivých skupin cévnatých rostlin má stonek charakteristickou vnitřní a vnější stavbu, způsob větvení a také charakteristický typ a uspořádání asimilačních a výtrusnicových listů. Dorůstá akropetálně, větví se exogenně. Předpokládáme, že se stonek vyvinul z vidličnatě větvených, prostorově všemi směry orientovaných telomů vymřelých primitivních suchozemských rostlin (psilofytní rostliny). Funkce: primární: nést listy - jak asimilační (orientace ke světlu) tak listy nesoucí výtrusnice tzv. sporofyly a květy (vyzvednutí do nejlepších podmínek opylování, případně později rozšiřování plodů a semen), umožnění spojení mezi jednotlivými orgány. sekundární: zásobní, asimilační, atd. Primární stavba stonku: Stonek je tvořen stejnými typy pletiv jako kořen. Na povrchu stonku je pokožka, často chráněná kutikulou, pod ní je několikavrstevná primární kůra a uvnitř stonku střední válec (stélé, centrální cylindr), ohraničený pochvou. Tvar stonku většinou radiálně souměrný : - válcovitý - hranatý trojúhelník(Cyperaceae), (Lamiaceae) - mnohoúhelník (Cactaceae) - rýhovaný (Equisetaceae) - plochý (Opuntia), atd. Povrch: - hladký - rýhovaný - brázditý - křídlatý (na hranách), atd. Části stonku 1. viz. hypokotyl 2. viz. epikotyl 3. viz. plumula 4. viz. radikula 5. viz. brachyblasty 6 viz. makroblasty (auxiblasty) Velikost: Výška: mamutí stromy -Sequoia gigantea 80-00 m, jednotlivé exempláře více než 100 m – největší přesně změřený strom 115 m (nepotvrzeno 142 m); Eucalyptus amygdalina 150 – 155 m; Pinus sylvestris 50 m, P. lambertiana 70 m; Picea, Abies 60 m; Quercus robur 40 m. Délka: Calamus rotang (liána) 200-300 m Šířka: Adansonia digitata (baobab) - průměr 10 m, Sequoia gigantea 11 m Na druhé straně může docházet až k úplnému potlačení stonku (Rafflesia, Wolffia) V důsledku zkrácení interodií vznikají listové růžice (Primula), polštářové rostliny, zdánlivé přesleny listů (Lilium martagon). Naopak prodloužením určitých internodií (obvykle pod květem č i květenstvím) vznikají bezlisté lodyhy - stvoly. Extrémně krátká internodia jsou vlastně vytvořena v některých květenstvích – úbor. Podle postavení lze rozlišit stonek: - přímý (rectus) - vystoupavý (ascendens – v dolní části ohnutý) - plazivý (repens – kořenující) - poléhavý (decumbens – bez zakořeňování) - ovíjivý (volubilis) 1. levotočivé (připohledu shora krouží proti směru hodinových ručiček a vzniká pravotočivá šroubovice) – většina ovíjivých rostlin např. Convolvulus (svlačec), Phaseolus (fazol) 2. pravotočivé (po směru hodinových ručiček, levotočivá šroubovice) – vzácný případ např . Humulus (chmel), Lonicera (zimolez); u Fallopia convolvulus (opletka svlačcovitá) a některých dalších rostlin se může směr ovíjení měnit, někdy dokonce na jediném stonku (např . Loasa – Loasaceae, Bowiea – Liliaceae s. l.)] - popínavý (scandens) atd.
detailní informace:
brachyblasty
epikotyl
fylokladia
hlíza
hypokotyl
kladodia
kmen
kolce
lodyha
makroblasty (auxiblasty)
plumula
radikula
stéblo
stolon
stvol
úponky stonkového původu
Copyright © 2003 Václav Kubíček